Potřeba okamžité dostupnosti vybavení

Zásahy složek integrovaného záchranného systému probíhají často v prostředí, kde rozhodují minuty – a někdy i sekundy. Přestože jsou jednotky standardně vybaveny potřebným materiálem, praxe ukazuje, že během komplikovaných nebo extrémních zásahů může v terénu nečekaně chybět konkrétní vybavení. Může dojít k technickému selhání, například prasknutí hadice, ztrátě nebo poškození materiálu, případně ke vzniku situace, se kterou původní plán zásahu nepočítal.

V takových případech je dnes často nutné vracet se na štáb nebo jiné logistické stanoviště. To však může být výrazně komplikováno terénem, povětrnostními podmínkami nebo samotným charakterem zásahu. Právě z této potřeby vznikl projekt zaměřený na využití transportních dronů jako rychlého a flexibilního logistického nástroje.

Koncept projektu transportních dronů

Základní myšlenkou projektu je zajistit, aby měl zasahující personál v terénu k dispozici přesně to, co v danou chvíli potřebuje – bez nutnosti přerušení zásahu nebo zdržení způsobeného přesuny po zemi. Transportní drony umožňují reagovat na nečekané události v reálném čase a doručit materiál přímo do místa zásahu.

Projekt je navržen jako doplněk stávajících logistických postupů, nikoliv jejich náhrada. Cílem je překlenout kritický časový úsek, kdy chybějící vybavení může negativně ovlivnit průběh zásahu nebo ohrozit zdraví zasahujících i zachraňovaných osob.

Široké možnosti přepravy materiálu

Součástí projektu je transportní dron s příslušenstvím, které umožňuje přepravovat široké spektrum nákladu. Pomocí transportních sítí nebo lan je možné doručit téměř cokoliv do hmotnosti až 30 kg. V praxi se může jednat o základní spotřební materiál, balení vody, náhradní technické vybavení, ale i rozměrnější předměty, včetně zdravotnických lehátek.

Tato flexibilita umožňuje reagovat nejen na technické problémy v terénu, ale také na náhlé změny situace, kdy je zapotřebí zcela jiný typ vybavení, než se původně předpokládalo.

Zdravotnický box a spolupráce se ZZS

Zvláštní důraz je kladen na podporu zdravotnických zásahů. Projekt proto zahrnuje speciálně vybavený zdravotnický box, který vznikl ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou (ZZS). Box je připraven tak, aby obsahoval klíčový zdravotnický materiál potřebný pro poskytnutí první pomoci nebo stabilizaci pacienta do příjezdu zdravotníků.

Ačkoliv každá jednotka IZS disponuje základním zdravotnickým vybavením, reálné zásahy ukazují, že mohou nastat situace, kdy je zapotřebí další materiál – a to v řádu minut. Právě zde se transportní dron stává zásadním prostředkem, který dokáže překlenout časovou i prostorovou bariéru.

Praktické zkušenosti z výcviku

Přínos projektu je patrný i z konkrétních zkušeností z cvičení. V jednom ze scénářů jednotka v terénu urgentně potřebovala zdravotnický materiál. Zdravotnická posádka ZZS se kvůli nepřístupnému terénu dostala na místo zásahu za přibližně 18 minut. Transportní dron byl schopen doručit potřebný materiál za 3 minuty.

Tento rozdíl názorně ukazuje potenciál dronové logistiky v krizových situacích, kde každá minuta může rozhodovat o dalším vývoji zásahu nebo o přežití zraněné osoby.

Použitá technologie

Pro realizaci projektu byl zvolen transportní dron DJI FlyCart 30, který je navržen pro profesionální logistické operace v náročných podmínkách. Dron umožňuje bezpečný transport nákladu pomocí lanových a síťových systémů a je konstruován pro provoz i v obtížném terénu.

Samozřejmostí je robustní komunikační řešení. Pro řízení a koordinaci letu je využívána nejen klasická RC komunikace, ale také mobilní datové sítě. To umožňuje stabilnější spojení, lepší dohled nad dronem a snadnější integraci do stávajících komunikačních struktur IZS.

Smysl a přínos projektu

Projekt transportních dronů je zaměřen na zvýšení efektivity, bezpečnosti a flexibility zásahů. Nejde o technologii pro technologii, ale o praktický nástroj, který reaguje na reálné potřeby z terénu. Drony zde fungují jako prodloužená ruka logistiky – rychlá, přesná a dostupná i tam, kde je pozemní doprava problematická nebo nemožná.

V krizových situacích často nerozhoduje pouze odbornost zasahujících, ale také dostupnost správného vybavení ve správný čas. Transportní drony tento kritický faktor významně posilují.

Rozšíření projektu pro Zdravotnický záchranný sbor Plzeňského kraje – V rámci Plzeňského kraje eviduje ZZS místa, kam může dojezd rychlé sanitky trvat až 20 minut. V případě zpozorování náhlé zástavy oběhové soustavy je ale tato doba prakticky bez šance na přežití. Pro zvýšení šance na přežití je zapotřebí použití AED (automatizovaného externího defibrilátoru). Jak ho tam ale dostat včas?

„Už po 5 minutách za standardních podmínek dochází k nezvratnému poškození mozku. Každá minuta nečinnosti, zejména pokud není prováděna zevní srdeční masáž, znamená o 10–15 % snížení pravděpodobnosti přežití. Naopak pokud je AED použito do 3 až 5 minut, šance na přežití může dosáhnout až 70 %. Proto je velice důležité včasné provedení defibrilace tam, kde je indikována. Po 10 minutách nečinnosti a bez použití AED je šance na přežití prakticky již nulová.“       ⁓ ředitel ZZS PK Pavel Hrdlička

V rámci společného projektu se ZZS vytváříme strategickou mapu pro rozmístění bezpilotních technologií, které budou schopné na povel operačního střediska a potvrzení od operátora dronu, vyletět do míst, kam by zdravotnická záchranná služba dorazila později, než je ideální čas. Operátor na dispečinku, který přijme nouzové volání, sám rozhodne, jestli je zapotřebí použití dronu pro transport AED. Pokud ano, bude zkontaktován operátor dronu a ten s dronem v poloautomatickém režimu doletí na místo potřeby. V místě bude provedeno položení boxu pomocí navijáku. Box bude obsahovat AED přístroj a další možné vybavení, které se může hodit, například turniket (škrtidlo). Součástí výbavy bude i generátor kyslíku a kyslíková maska.

V případě nahlášené NZO (náhlá zástava oběhu) bude operátor ze ZZS celou dobu komunikovat s nahlašovatelem a ten bude i směřován a instruován na použití přístroje AED, případně dalšího vybavení.

Operační středisko po celou dobu letu dronu uvidí jeho aktuální polohu s předpokládanou dobou příletu a přenos videa z dronu. Díky tomu bude možné, aby měl i člověk na operačním středisku dokonalý přehled o situaci v místě potřeby a uvidí živě i případný příjezd sanitky.

Pro pilotní projekt, ve kterém budeme testovat kompletní technologii a strategie, je vybráno letiště v Líních, aktuálně základna pro leteckou službu ZZS, základna pro leteckou armádu a zároveň mezinárodní letiště pro malé letouny s pilotem na palubě. Oblast byla vybrána z důvodu mnoha úskalí, která když ale vyřešíme, aplikování po celém Plzeňském kraji bude o to jednodušší.

Technologie, která byla vybrána je DJI Flycart 30. Dron, který unese až 30 kilogramů nákladu. Maximální rychlost tohoto stroje je 20 m/s s maximální dobou letu 18 minut. Tento dron bude dále využívaný v technické podpoře během zásahu IZS, kde bude zapotřebí transportu libovolného zařízení či výbavy do hůře přístupných či jinak problémových míst. Zároveň umožní za asistence záchranné služby zdravotnickou podporu složek IZS.

Během testování se může volba použitého stroje změnit, hlavní parametry pro vyhodnocení vhodnosti dronu jsou:

• Maximální rychlost
• Meteorologická odolnost
• Kapacita baterií
• Nosnost
• Možnosti pro BVLOS lety
• Použitelnost v dokovací stanici
• Rychlost dobíjení
• Odpovídače a přijímače pro okolní letový provoz
• Bezpečnostní mechanismy a senzory

Co bude řešeno v pilotním projektu

• Kompletní legislativa pro létání v tomto režimu za pomoci bezpilotních technologií
• Lety BVLOS s pomocí mobilních dat
• Koordinace letového provozu s letouny s pilotem na palubě i s bezpilotními stroji
• Připojení dalších potřebných zařízení
  • Termokamera – pro snadnější přehled v hůře rozpoznatelném terénu/noční lety
  • Reproduktor – v případě výskytu davu a potřeby upozornění
  • Reflektor/přísvit – osvětlení plochy pro položení boxu či přistání
  • Další možné…
• Serverová část pro zabezpečení komunikace mezi strojem a operátorem
• Vyvolání skrze operační středisko ZZS
• Hardwarová část – dron a případné vytvoření dokovací stanice
• Kompletní logistika provozu a kroků pro bezpečnost a kritické scénáře
• Lety VFR a IFR
• Automatická kontrola meteorologického stavu oblasti, skrze kterou dron poletí
• Automatická kontrola bezletových zón v trajektorii letu

Tento projekt má zvýšit šanci na přežití po celém Plzeňském kraji a doufáme v budoucí replikaci do okolních regionů. Aktuálně se nacházíme v pilotním projektu a testování v rámci jedné lokality v Plzeňském kraji.